|
Máme štěňátka neboli chovatelem snadno a rychle
Hárání a krytí
V pohlavním cyklu fen československého vlčáka je možné sledovat
některé zvláštnosti. Je to dáno především tím, že českoslovenští
vlčáci jsou produktem křížení německých ovčáků s karpatskými vlky,
tedy zvířat diestrických (s říjí 2x do roka) s monoestrickými (vlčice
hárají 1x za rok). Je třeba si současně uvědomit, že u všech plemen
psů se u přibližně 15% fen vyskytuje i nepravidelné hárání.
U československého vlčáka se setkávají jak s dvojím, tak i s jedním
háráním do roka a rovněž i s nepravidelným cyklem. Některé feny
sice hárají pravidelně dvakrát za rok, ale jedno ze dvou hárání
je méně intenzivní, probíhá rychleji a fena se v jeho průběhu nenechá
nakrýt. Druhá říje v roce pak probíhá normálně a spojení se psem
a následné zabřeznutí je bez problémů.
Délka říje a čas ovulace jsou zcela individuální. Na časté otázky
chovatelů "kolikátý den říje je nejlepší jet na krytí "
nelze dát uspokojivou odpověď. Některé feny jsou svolné ke krytí
kolem patnáctého dne a do konce třetího týdne vnější projevy říje
vymizí, jiné naproti tomu hárají déle než dva měsíce a mají-li
možnost, spojí se se psem mnohokrát v průběhu asi tří týdnů. Štěňata
se při tom narodí současně a stejně vyvinutá. Nezbývá než pečlivě
sledovat projevy chovné feny a vypozorovat vhodnou dobu k připuštění.
Chovatelé, kteří mají chovný pár československých vlčáků, často
popisují další zajímavý jev. Sklon k monogamii, který je popisován
v etologických studiích u vlků, přetrvává i u československých vlčáků,
kteří jsou chováni ve smečce nebo v páru. Intenzivněji se však
projevuje u fen než u psů. Je-li pak fena oddělena od partnera,
může to mít za následek nepravidelnosti v pohlavním cyklu nebo i
vynechání říje.
Nezasahujte do porodu
I v délce gravidity se projevuje jistá variabilita, proto počítejte
s možností porodu již kolem 58. dne od krytí. Jestliže jste si po
prostudování kynologických příruček připravili vatu, desinfekci,
nůžky, váhu, tužku a papír, přijměte prosím mou dobrou radu: Všechny
tyto předměty zase ukliďte a vyzbrojte se jen nekonečnou důvěrou
ve svou fenku a úctou k mnoho milionů let trvajícímu vývoji v přírodě,
který ji vybavil mnohem lépe, než četba odborné literatury vybavila
Vás.
Jste-li nervózní, bude lépe, když fenku svou přítomností nebudete
rušit. Jinak můžete s obdivem sledovat průběh porodu, cílevědomé
a soustředěné jednání matky, která vnímá jen své potomky, a především
zázrak prvního nadechnutí každého štěněte a jejich obrovskou chuť
k životu. Štěňata se rodí i s plodovými obaly, ty jen velmi zřídka
prasknou v porodních cestách. Nejčastěji je fenka prokousne až venku
a plodovou vodu dokáže tak šikovně vylízat, že místo porodu zůstává
téměř suché. Nikdy se nesnažte feně pomoci s odstraňováním placenty
a plodových obalů, nikdy jí nebraňte v jejich pozření! Fena sama
dojde až k pupeční brance a oddělí pupeční provazec ve správné vzdálenosti.
Žádná masáž není pro štěně lepší než olizování matkou a žádné antiseptikum
není tak účinné a zároveň šetrné jako sliny matky. A vlčata se tak
rodila dávno před tím, než tuto planetu začal ničit první člověk,
ať už to byla Eva s Adamem nebo Homo habilis.
Máte-li jako chovatel výčitky, že neznáte porodní hmotnost jednotlivých
štěňat, nemáte štěňata označena, nedokážete rozlišit prvorozené
od posledního a dokonce ani nevíte, kolik se narodilo psíků a kolik
feneček, ujišťuji Vás, že nic z toho není tak důležité a vážit,
označovat i počítat můžete i zítra.
Péče o vrh
Pro plemeno československý vlčák je charakteristická značná vitalita
štěňat a velmi dobrá laktace fen. Odchov je tedy poměrně snadný,
ze zkušenosti však vím o některých škodách, které si způsobují samotní
chovatelé.
Velmi krátce k podkladu na místě porodu a kojení štěňat. Názory
se zde liší a ani já se nestavím do role soudce. Štěňata ČsV byla
odchována na nejrůznějších místech, počínaje hliněným doupětem,
které si vyhrabala samotná fena, přes kvalitní slámu (dlouhá stébla,
malý podíl prachu), různé matrace až po holá hoblovaná prkna. Dá
se říct, že všechny tyto materiály vyhovují, nejpřirozenější je
samozřejmě první z uvedených možností. Varuji jen před podkladem
ze starých kabátů (štěně se může dostat do rukávu) a různých hadrů
(udušení štěněte). Mně se osvědčil čtverec koberce (jekor) na hoblovaných
prknech, který se vymění 2. den po porodu a odstraní ve věku tří
týdnů.
Štěňata nevyžadují vytápěnou místnost, podmínkou je však sucho
a závětří. Štěňatům nevadí mráz, ale nesnesou průvan ani mokro.
Mrzne-li v době porodu, dbáme, aby se štěňata včas dostala do tělesného
kontaktu s matkou.
V celém období laktace je třeba fenu kvalitně krmit, přístup k
vodě je samozřejmostí. Štěňata nevyžadují přikrmování až do tří
týdnu věku, avšak už od konce druhého týdne je přivykáme na změnu
chutě potravy. Naškrábeme telecí nebo vepřová játra, smícháme se
sušeným mlékem (lze použít i speciální mléčné směsi pro štěňata)
a přelijeme vlažnou převařenou vodou tak, aby vznikla řídká kaše
asi 40 stupňů teplá. Tu podáváme čtrnáctidenním štěňatům na prstě,
každé štěně by si mělo líznout. Štěňata ve čtrnácti dnech ještě
nemají zájem, ale zvykají si na chuť a navazují kontakt s člověkem,
což je právě u československého vlčáka zvlášť důležité. Na masitou
stravu přitom přejdou zcela plynule, takže ve třech týdnech už samostatně
přijímají krájené syrové hovězí či telecí maso ze společné misky.
Sušené mléko můžeme přidávat stále - doplňuje ve vhodném poměru
vápník a fosfor a vyrovnává i aminokyselinové složení přijímané
stravy. Rovněž játra jsou nedílnou součástí jídelníčku. Nemáme-li
je k dispozici, je nutné stravu obohatit o vitamíny sk. B (např.
rozdrcenými tabletami PANGAMIN).
Štěňatům od čtyř týdnů připravujeme krmivo co nejpestřejší, pokaždé
s jinou chutí. Můžeme použít masové a kostní vývary se zeleninou,
vaječné žloutky, rybí maso, tvaroh atd. Příkrmy (krupičné či vločkové
kaše, těstoviny, rýže) však omezíme na minimum. Zejména sladká krupičná
kaše způsobuje tloustnutí štěňat a v důsledku zvyšuje pravděpodobnost
pupeční kýly, zmnožení tukových buněk u štěněte pak poškozuje i
zvíře v dospělosti a stáří. Musíme-li sladit (např. tvaroh), použijeme
raději med nebo glukopur. Mějme ale stále na mysli, že důležitý
je zejména přísun bílkovin, mastných kyselin (tuků) a min. látek,
základem je tedy syrové hovězí maso a srdce, vepřová nebo telecí
játra a mléko.
Po nakrmení dáme sytým štěňatům na hraní větší kus syrového masa,
aby se mohla o maso přetahovat, cvičit se ve žvýkání a trhání. Tím
si štěňata posilují žvýkací svaly a přirozeným způsobem rozvíjí
své schopnosti.
Formujeme povahové vlastnosti štěňat
Od počátku trávíme se štěňaty asi tak 25 hodin denně. S fenou i
štěňaty mluvíme, hladíme je, stále rozvíjíme kontakt tak, jak jsou
štěňata schopná vzhledem k stupni svého vývoje. Štěňata by si měla
zvyknout na několik (asi deset) různých lidí, na jejich pach, pohyby
a hlasy.
Od třetího týdne nestačí jen mazlení, musíme si hrát, především
se o něco přetahovat. Od čtvrtého týdne štěňata jeví zájem o odhozený
předmět, v šesti týdnech se můžeme "smečkou" štěňat nechat
honit a dohnat. Když štěňata člověka doženou (chňapnou po nohavicích),
musí si dřepnout nebo lehnout ke štěňatům na zem a z "boje"
postupně přejít zpět k mazlení, hlazení a olizování. Kontakt s lidmi
je u pětitýdenních štěňat to nejdůležitější, co jim musíme poskytnout.
Ing. Hartl uvádí, že už kříženci první filiální generace, kteří
byli brzy izolováni od matky - vlčice a dále vychováváni v kontaktu
s lidmi, jevili výrazně lepší předpoklady pro výchovu a výcvik,
než jejich sourozenci chovaní v psinci.
Z předchozích řádků je zřejmé, že fyzický i psychický vývoj štěňat
československého vlčáka je velmi rychlý (na rozdíl od dospívání,
které naopak přichází později). Pro budoucí vztah československého
vlčáka k novému majiteli je velmi výhodné, uskuteční-li se odběr
štěněte již kolem šestého týdne nebo dokonce ještě dříve. Nový majitel
štěněte pak ale musí vytvořit štěněti odpovídající podmínky. Pokud
se odběr uskuteční později, je na chovateli, aby vytvořil vztah
štěněte k lidem.
Zkráceno z článku:
Jedlička, J.: K chovu československého vlčáka.
Chovatel, ročník 33, číslo 3/1994, str. 28.- 29.
| Úvodní strana | Začátek stránky | Formát pro tisk |
|